HISTORIE LITOGRAFICKÉ DÍLNY V ŘÍČNÍ

Podívejme se do jedné z mála litografických dílen, které u nás působí, do umělecké tiskárny v Říční ulici na Malé Straně v Praze, která byla založena v roce 1935 známým pražským tiskařem Františkem Toclem. Ve stejném domě bydleli v letech 1907 – 1925 bratři Karel a Josef Čapkové. V této době se zde tiskla spíše užitá grafika – různé nálepky, viněty, potisky obalů ale i ceniny v podobě kolků a akcií. Dílna přečkala II. světovou válku a jako jedna z mála i rok 1948, kdy byla znárodněna a s celým svým vybavením připadla podniku Dílo pod Svazem českých výtvarných umělců. Dílna začala sloužit výtvarníkům a tisku originálních grafických listů.

Od mládí zde působil tiskař Jiří Lípa. Zaměstnání zde získal v roce 1974. Původně moc nadšený nebyl, brzy však změnil názor a dnes říká:

„Patřím k těm, kteří měli při výběru povolání víc štěstí než rozumu. Práce litografa mě naprosto okouzlila a pohltila, nevadilo mi přijít domů večer v osm. Tehdy se nepracovalo, ale tvořilo. A mými zákazníky byli výtvarníci slavných jmen − Liesler, Lhoták, Gross, Jelínek, Šalamoun, Born, Bouda, Vysušil... Poznal jsem je také osobně. V dílně se scházeli umělci i mimo pracovní dobu. Povídalo se, popíjelo, sportovalo, vařilo… Založili jsme i divadelní soubor Litografičanka, který společně s hudebním spolkem Grafičanka vylepšoval vernisáže našich kolegů. Hráli jsme třeba Mamutí jezero, Prodanou nevěstku… To byly časy!“ vzpomíná Jiří Lípa.

Zájem o litografii tu vrcholil v 70. a 80. letech. Avšak s příchodem počítačů a snadnějších grafických možností byla tato technika opomíjena. Navíc zanikl podnik Dílo a zkrachovaly některé galerie, takže jistou dobu neměla dílna žádné zakázky. Přitom se zdvojnásobil nájem a tehdejší tiskaři Lípa a Kejklíř byli nuceni od končícího Díla veškeré vybavení dílny odkoupit. V posledních letech se situace naštěstí zlepšila – lidé začali rozlišovat výtvor počítače od rukodělné práce, která láká dál. Zakázky si zadávají samotní umělci i řada mladých galeristů. Do dílny v Říční ulici jezdí tisknout i umělci z celé Evropy − zdejší tiskaři jsou totiž vyhlášení přesností, zručností, nehledí na čas a proti zahraničí jsou také levnější.

Úlohou tiskaře je na prvním místě výtvarníka pochopit a vžít se do jeho představ. „Nebývá to jednoduché, protože jen autor ví přesně, jak má vypadat obrázek hotový, ale stav po třetí, čtvrté barvě vypadá jinak a přivádí ho k zoufalství – všechno chce zrušit a začít znovu. Tahle fáze nedovařeného bramboru bývá dramatická. Tehdy nastupuje moje druhá funkce – psychologa. Nalévám do hroutícího se umělce optimismus, už vím, co na koho platí. Naštěstí mi po těch letech věří a vydrží do poslední barvy, která často o všem rozhodne. Euforie spokojeného zákazníka nad právě dokončeným grafickým listem je pro mě totéž, co potlesk pro herce,“ říká Jiří Lípa.

Podmínkou pro řemeslo litografa je ovšem také fyzická zdatnost, kamenné desky větších rozměrů často váží kolem 100 kg.

Od roku 2002 v dílně pracuje také potomek výtvarnického rodu Boudů − Martin Bouda. S litografií se setkával od dětství, oba rodiče se této technice věnovali a tiskli právě zde. „Jako malého kluka mě okouzlovalo prostředí s vůní barev i zdánlivý chaos, všude něco bylo – tisky, papíry, špachtle, barvy, kameny. A uprostřed dva tiskařské stroje, které hučely a jezdily sem tam.” Při studiu pražské Střední umělecké školy Václava Hollara chodil do dílny na praxi a zůstal zde pracovat ještě rok po maturitě. V té době se zde měl možnost setkat s Kamilem Lhotákem, Františkem Grossem, Karlem Tomanem, Adolfem Bornem, Jiřím Šalamounem. Pak vystudoval Akademii výtvarných umění (grafiku u prof. Ladislava Čepeláka a doc. Mirka Černého), kde experimentoval s tiskem na starém ručním litografickém lisu. Po několika letech praxe samostatného výtvarníka se Martin Bouda do dílny v Říční ulici vrátil a nahradil odcházejícího tiskaře Jana Kejklíře.

„Litografie mě neustále fascinuje širokým rejstříkem možností, schopností přizpůsobit se různým nárokům autorů – od přísně pedantské grafické práce až po volné malířské pojetí. K tomu je člověk v dobré společnosti umělců jako jsou Jiří Načeradský, Václav Bláha, Tomáš Bím, Jiří Slíva, Petr Ptáček, můj táta Jiří Bouda, Ivan Komárek, Matěj Forman, Jiří Suchý, Eva-Natus Šalamounová, Daniela Benešová a mnoho dalších,“ říká litograf.

Jiří Lípa v litografické dílně v Říční pracoval do roku 2013. Dnes zde tiskne Martin Bouda se svým synem Matějem.

Pohled do litografie v Říční se svými minulými a současnými tiskaři,
zleva: Jiří Lípa, Matěj Bouda, Tomáš Svoboda a Martin Bouda – červen 2015